{"id":4045,"date":"2019-12-27T20:54:00","date_gmt":"2019-12-27T20:54:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.sztrudlaakafe.cz\/?p=4045"},"modified":"2022-09-06T19:06:14","modified_gmt":"2022-09-06T19:06:14","slug":"bom-caminho","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.sztrudlaakafe.cz\/index.php\/2019\/12\/27\/bom-caminho\/","title":{"rendered":"Bom caminho"},"content":{"rendered":"\n

11\/12\/2019
DEN PRVN\u00cd<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tak a je to tady, u\u017e to jede, u\u017e jsem v tom. V\u010dera jsem to zap\u00edchl v pr\u00e1ci, pro leto\u0161ek ur\u010dit\u011b.
Co se stane v nejbli\u017e\u0161\u00edch dnech? Kdo v\u00ed? M\u016fj \u017eivot se smrskl do p\u011btikilov\u00e9ho batohu a odhodl\u00e1n\u00ed doj\u00edt do Santiaga.<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n

12\/12\/2019
DEN DRUH\u00dd \u2013 VELK\u00c1 VODA<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Je p\u016fl 7 r\u00e1no, v\u0161ude mokro. V noci asi p\u011bkn\u011b lilo. Nicm\u00e9n\u011b, je teplo, nohy \u0161lapou \u00fapln\u011b lehce, v\u0161echno cajk. Potemn\u011bl\u00fdmi ulicemi Vila do Conde jdu s\u00e1m, m\u011bsto je\u0161t\u011b sp\u00ed. K\u0159ivolak\u00e9 uli\u010dky dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 ko\u010di\u010d\u00edmi  hlavami, star\u00e9 domy zdoben\u00e9 keramick\u00fdmi mozaikami a ve vzduchu je c\u00edtit mo\u0159e. U\u0159van\u00ed racci nad hlavou jsou neklamn\u00fdm d\u016fkazem, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00edm k Atlantiku.
Je\u0161t\u011b jednou zahnout doleva a pak kousek rovn\u011b a\u2026 ATLANTIK! Hroziv\u011b dun\u00edc\u00ed monstrum s naje\u017een\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi h\u0159bety vln, kter\u00e9 se rozb\u00edjej\u00ed o pob\u0159e\u017e\u00ed. Vzduch prosycen\u00fd slanou vlhkost\u00ed a racci, kte\u0159\u00ed skoro nehybn\u011b vis\u00ed ve vzduchu a pak se s v\u0159e\u0161t\u011bn\u00edm vrhaj\u00ed k hladin\u011b oce\u00e1nu.
Jak jsem ve Vila do Conde ob\u010das trochu bloudil, ztr\u00e1cel a znova nach\u00e1zel cestu, tady je to snadn\u00e9. Mus\u00ed\u0161 j\u00edt st\u00e1le na sever, po lev\u00e9 stran\u011b mo\u0159e a nem\u016f\u017ee\u0161 se ztratit.
Asi po hodin\u011b za\u010dalo pr\u0161et. Zprvu drobn\u011b, ale postupn\u011b v\u00edc a v\u00edc. K tomu se p\u0159idal i v\u00edtr od mo\u0159e. Chv\u00edli bojuji s pon\u010dem, ale nakonec v\u00edt\u011bz\u00edm. Sna\u017e\u00edm se p\u0159em\u00fd\u0161let, meditovat, urovnat si my\u0161lenky, ale nejde to. Jedna p\u0159eskakuje druhou. Ka\u0161lu na to. Jedin\u00e9, co te\u010f opravdu d\u00e1v\u00e1 smysl je j\u00edt st\u00e1le kup\u0159edu. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b si za\u010d\u00edn\u00e1m uv\u011bdomovat, \u017ee \u010das a vzd\u00e1lenost jsou relativn\u00ed. Uvid\u011bl jsem ceduli, kde st\u00e1lo: Santiago de Compostela \u2013 201 km. V\u016fbec to semnou nehlo. Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00fddnem, v\u010dera, bych to p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1val na dny a hodiny. Ale dnes? Dnes je to jen \u010d\u00edslo, jenom \u010d\u00edslo.
Kolem poledne jsem do\u0161el do Esposende, cca 25 kilometr\u016f od Santa Clary. Jsem tady brzo, hostel otev\u00edr\u00e1 a\u017e za dv\u011b hodiny. Kdybych ho nem\u011bl zamluven\u00fd, pokra\u010doval bych d\u00e1le po pob\u0159e\u017e\u00ed. I kdy\u017e jsem durch a v bot\u00e1ch m\u00e1m baz\u00e9n, \u0161el bych klidn\u011b d\u00e1l. No nic, od r\u00e1na jsem nic nejedl. Pl\u00e1n by byl. Ob\u011bd, pivo, kafe, hostel, sprcha\u2026
Dnes se po\u0159\u00e1dn\u011b vysp\u00edm a z\u00edtra r\u00e1no bych cht\u011bl vyrazit zase kolem sedm\u00e9 a pokud to p\u016fjde, zkus\u00edm \u0161lapat cel\u00fd den. To je dal\u0161\u00ed z\u00e1hada t\u00e9to cesty. Turistika a chozen\u00ed kamkoli p\u011b\u0161ky obecn\u011b m\u011b nikdy nebavilo, ale tady je to jin\u00e9. Jak tak jde\u0161 krajinou, m\u00e1\u0161 spoustu \u010dasu si v\u0161e v klidu prohl\u00e9dnout, osahat, p\u0159ivon\u011bt\u2026 Nen\u00ed kam sp\u011bchat. Cesta je c\u00edl.
Jen se na chv\u00edli nat\u00e1hnu\u2026<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n

13\/12\/2019
DEN T\u0158ET\u00cd \u2013 MAGICK\u00dd LES<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V 6:01 bud\u00ed\u010dek, stejn\u011b jsem u\u017e dobrou hodinu nespal. Jen jsem le\u017eel na z\u00e1dech a p\u0159em\u00edtal o blbostech… Crrrr! Vst\u00e1t, sbalit se, vy\u010distit zuby, trochu se prot\u00e1hnout.
Sakra, boty mi od v\u010derej\u0161ka neuschly. Co u\u017e, tak p\u011bkn\u011b do mokr\u00fdch a jde se.
Je p\u00e1tek 13. prosince, jeden by \u0159ekl sm\u016fla na ka\u017ed\u00e9m rohu. Asi jo, \u0161l\u00e1pl jsem do hovna. U\u0161el jsem asi osm kil\u00e1k\u016f p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b po ko\u010di\u010d\u00edch hlav\u00e1ch a pak najednou \u0161ipka uk\u00e1zala do lesa. Dla\u017eba zmizela a objevilo se bl\u00e1to, hodn\u011b bl\u00e1ta, je\u0161t\u011b v\u00edce bl\u00e1ta, vagon bl\u00e1ta\u2026 Po chv\u00edli jsem jako prase, to na\u0161l\u00e1pnut\u00e9 hovno se te\u010f jev\u00ed jen jako mal\u00e9 nic oproti tomuto armagedonu.
Kde se vzal, tu se vzal potok. Kde je kruciprdel ta cesta? Jo tak. Potok je ta cesta. V l\u00e9t\u011b to asi cesta je, ale te\u010f v p\u016fli prosince sk\u00e1\u010du z kamene na k\u00e1men. Kolem dokola les, ale ne jen tak ledajak\u00fd. Stromy tvar\u016f tak divok\u00fdch, \u017ee by i Jules Verne zaj\u00e1sal. Kmeny pokroucen\u00e9, propleten\u00e9 b\u0159e\u010d\u0165anem a jin\u00fdm pop\u00ednav\u00fdm chvoj\u00edm. Do toho omamn\u00e1 v\u016fn\u011b tlej\u00edc\u00edho list\u00ed, d\u0159eva a mokr\u00e9ho bl\u00e1ta, kter\u00e1 se m\u00eds\u00ed s v\u016fn\u00ed oce\u00e1nu un\u00e1\u0161enou v\u011btrem od pob\u0159e\u017e\u00ed. P\u0159ipad\u00e1m si jako v Amazonii. Sice jsem tam nikdy nebyl, ale tak n\u011bjak to tam asi vypad\u00e1, \u0159ekl bych.
Spole\u010dnost mi u\u017e od r\u00e1na d\u011blaj\u00ed Mylene Framer, Beatles, Skinshape a jin\u00ed. Zase za\u010d\u00edn\u00e1 pr\u0161et, okay, boty mi dnes asi fakt neuschnou.<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n

14\/12\/2019
DEN \u010cTVRT\u00dd \u2013 T\u011aLO JE STROJ, HLAVA PALIVO<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Dnes jsem ud\u011blal n\u011bco, co u\u017e dlouho ne. V 6:01 zazvonil bud\u00edk, ale mi se z postele fakt necht\u011blo. Posunul jsem ho o dv\u011b hodiny a usnul. Probral jsem se je\u0161t\u011b p\u0159ed osmou. Provedl rann\u00ed rutinu a t\u011bsn\u011b po osm\u00e9 u\u017e jsem byl na cest\u011b. Prvn\u00ed c\u00edl dne\u0161n\u00edho dne, dorazit do m\u011bsta Caminha. P\u016fvodn\u00ed pl\u00e1n ud\u011blan\u00fd je\u0161t\u011b doma \u0159\u00edkal, \u017ee bych tam m\u011bl dneska sp\u00e1t. Dorazil jsem tam kolem p\u016fl jedn\u00e9. Den je teprve v p\u016flce a taky p\u0159ece nezahod\u00edm n\u00e1skok, kter\u00fd jsem si v\u010dera ud\u011blal. Jdu d\u00e1l. Hlava urputn\u011b protestuje a chce to tady zap\u00edchnout. Nohy by \u0161ly d\u00e1l. Nech\u00e1pu, kde se ta energie v t\u011ble bere. Hlava to po chv\u00edli zabal\u00ed. Zase sk\u00e1\u010du z kamene na k\u00e1men, brod\u00edm se potokem, \u0161kr\u00e1bu se do kopce, abych z n\u011bj zase mohl seb\u011bhnout do \u00fadol\u00ed. V\u0161ude kolem v zahrad\u00e1ch jsou zral\u00e9 pomeran\u010de, citrony, gran\u00e1tov\u00e1 jablka a kaki. Stromy jsou zde je\u0161t\u011b st\u00e1le zelen\u00e9, a\u017e by \u010dlov\u011bk zapomn\u011bl, \u017ee zb\u00fdvaj\u00ed necel\u00e9 dva t\u00fddny do V\u00e1noc. Portugalsko je n\u00e1dhern\u00e1 zem\u011b, alespo\u0148 ten kousek, co jsem m\u011bl zat\u00edm mo\u017enost poznat.
Zakotvil jsem ve studentsk\u00e9 ubytovn\u011b ve Vila Nova de Cerveira. Hned jsme si sedli s recep\u010dn\u00edm, kl\u00e1bosili jsme spolu p\u011bknou chv\u00edli. Dost\u00e1l jsem p\u00e1r u\u017eite\u010dn\u00fdch tip\u016f na dal\u0161\u00ed cestu. Pozd\u011bji se k n\u00e1m p\u0159ipojila star\u0161\u00ed Francouzka. Bylo celkem fajn po \u010dase zase opr\u00e1\u0161it francouz\u0161tinu. Jen kdybych toho tolik nezapomn\u011bl. Hanba mi!
Marn\u011b se sna\u017e\u00edm vzpomenout si, o \u010dem jsem b\u011bhem dne p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nic, absolutn\u011b nic. M\u00e1m \u00fapln\u011b pr\u00e1zdnou hlavu, v\u0161echno to, o \u010dem jsem p\u0159em\u00edtal je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r dny je stra\u0161n\u011b daleko, v mlze. Opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed jen na tom, co je te\u010f a tady, co bylo, u\u017e nikdo nezm\u011bn\u00ed, je to mrtv\u00e9, pry\u010d. A co bude? Kdo v\u00ed?
\u0160t\u011bst\u00ed prost\u011b nen\u00ed to, co dostane\u0161 n\u011bkde zvenku, nebo co z\u00edsk\u00e1\u0161, kdy\u017e si n\u011bco koup\u00ed\u0161. \u0160t\u011bst\u00ed je vnit\u0159n\u00ed pocit, kter\u00fd si tvo\u0159\u00ed\u0161, je to du\u0161evn\u00ed stav a ty s\u00e1m jsi za n\u011bj zodpov\u011bdn\u00fd. V\u0161echno ostatn\u00ed jsou jen pozl\u00e1tka, barevn\u00e9 kam\u00ednky a t\u0159pytky, kter\u00e9 prd\u00ed duhov\u00fd jednoro\u017eec. Moje \u0161t\u011bst\u00ed je j\u00edt z m\u00edsta na m\u00edsto, je o otev\u0159en\u00fdch o\u010d\u00edch a srdci.<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n

15\/12\/2019
DEN P\u00c1T\u00dd \u2013 CHV\u00c1LA BL\u00c1ZNOVSTV\u00cd<\/strong>
Mus\u00edm uznat, \u017ee p\u0159edpov\u011b\u010f po\u010das\u00ed se tady nem\u00fdl\u00ed. R\u00e1no ve Vila Nova de Cerveira chcalo tak, \u017ee by ani psa ven nevyhnal. M\u016fj spolubydl\u00edc\u00ed se vr\u00e1til nad r\u00e1nem z tahu, bylo n\u011bco po p\u016fl druh\u00e9, u\u017e jsem neusnul. Asi o p\u016fl \u0161est\u00e9 jsem to vzdal, pobalil cajky a p\u0159esunul se do j\u00eddelny\/ob\u00fdv\u00e1ku. Nacpal jsem do sebe buchtu od v\u010derej\u0161ka a uvelebil se v k\u0159esle. Ven se mi v\u00e1\u017en\u011b necht\u011blo. Zevlil jsem tak dobr\u00e9 dv\u011b hodiny, a\u017e se venku rozednilo.
D\u00e9\u0161\u0165 trochu povolil, nasoukal jsem se do nepromokav\u00fdch kalhot,, hodil p\u0159es sebe pl\u00e1\u0161t\u011bnku a vyrazil. Cesta m\u011b vedla po b\u0159ehu Rio Minho. Po dnech de\u0161\u0165\u016f se vylila z b\u0159eh\u016f, \u0161pinav\u00e1 hn\u011bd\u00e1 voda s sebou un\u00e1\u0161ela v\u0161echen bordel, kter\u00fd cestou posb\u00edrala. Na hladin\u011b se l\u00edn\u011b pohupovalo n\u011bkolik kmen\u016f, tu a tam n\u011bjak\u00e9 ro\u0161t\u00ed, odpadky. Mezi t\u00edm v\u0161\u00edm si spokojen\u011b pluly divok\u00e9 kachny.
Asi po deseti kilometrech u\u017e m\u011b ten slejv\u00e1k v\u00e1\u017en\u011b nebavil. Jako na zavolanou se objevila chaloupka. Nebylo to ledajak\u00e1 chaloupka, byla kouzeln\u00e1. Vpadl jsem dovnit\u0159 jak vandr\u00e1k do putyky a se slovy: \u201eBom dia. Un vino porto tinto por favor.\u201c, jsem se zasunul za stolek. S majitelem jsme pak str\u00e1vili hodinku p\u0159\u00e1telsk\u00fdm kl\u00e1bosen\u00edm.
Portsk\u00e9 je jako hopsinkov\u00e1 \u0161\u0165\u00e1va. Kdy\u017e jsem se tak hezky hned po r\u00e1nu picnul, \u00fapln\u011b jsem zapomn\u011bl na mokr\u00e9 nohy, puch\u00fd\u0159e a smradlav\u00e9 oble\u010den\u00ed, prost\u011b jsem jen byl. A\u017e jsem se najednou ocitl p\u0159ed branami m\u011bsta Valenca. Te\u010f u\u017e jen p\u0159ekro\u010dit Rio Minho a jsem ve \u0160pan\u011blsku. P\u0159ed t\u00edm ale je\u0161t\u011b jednou portsk\u00e9, pros\u00edm.
Na \u0161pan\u011blsk\u00e9 stran\u011b hned na b\u0159ehu \u0159eky stoj\u00ed m\u011bsto Tui. P\u016fvodn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e1 pevnost chr\u00e1n\u00edc\u00ed hranice kr\u00e1lovstv\u00ed, podobn\u011b jako na druh\u00e9m b\u0159ehu v Portugalsku.
\u0160el jsem kolem vody dal\u0161\u00edch p\u011bt nebo \u0161est kilometr\u016f a pak stejn\u011b tak dlouho po n\u011bjak\u00e9 hlavn\u00ed silnici, proto\u017ee chodn\u00edk byl kv\u016fli rozvodn\u011bn\u00e9 \u0159ece nepr\u016fchoz\u00ed. D\u00edky tomu se m\u00e1 dne\u0161n\u00ed cesta prot\u00e1hla o skoro osm kilometr\u016f. Za\u010daly m\u011b bolet nohy, ale jinak, ne\u017e jsem byl zvykl\u00fd. Zastavil jsem a zul se. Hodn\u011b velk\u00fd \u0161patn\u00fd! Bych nev\u011b\u0159il, \u017ee v jednom puch\u00fd\u0159i dok\u00e1\u017ee vyr\u016fst dal\u0161\u00ed. Chv\u00edli se hrabu v batohu a hled\u00e1m l\u00e9k\u00e1rni\u010dku. Z\u00e1soby n\u00e1plast\u00ed se citeln\u011b zten\u010dily, mus\u00edm naj\u00edt l\u00e9k\u00e1rnu a doplnit z\u00e1soby jinak um\u0159u na bolav\u00e9 nohy.
Moje nohy jsou \u00fapln\u011b rozmo\u010den\u00e9, k\u016f\u017ee m\u00e1 mrtvoln\u011b b\u00edlou barvu, snad mi neupadnou, je\u0161t\u011b chv\u00edli je budu pot\u0159ebovat.
Posledn\u00ed kilometry do c\u00edle se nekone\u010dn\u011b vlekly. P\u0159edstav si silnici, \u00fapln\u011b rovnou a ty v\u00ed\u0161, \u017ee mus\u00ed\u0161 doj\u00edt a\u017e nakonec. Kouknul jsem do mapy, jak je to daleko. Nem\u011bl jsem. \u010cty\u0159i kil\u00e1ky, ty vole, kr\u00e1vo, do prdele, to nechce\u0161! Je\u0161t\u011b k tomu za\u010dalo zase chc\u00e1t\u2026
Porrino, dne\u0161n\u00ed c\u00edl. Zprvu jsem up\u0159\u00edmn\u011b litoval, \u017ee jsem si toto m\u00edsto vybral. O\u0161kliv\u00e1 o\u0161unt\u011bl\u00e1 d\u00edra\u2026 I Ostrava je hez\u010d\u00ed (sorry Ostravo, ale fakt t\u011b nem\u00e1m r\u00e1d). Protloukl jsem se p\u0159edm\u011bst\u00edm a zase to za\u010dalo b\u00fdt veselej\u0161\u00ed. Historick\u00e9 centrum, p\u0159esn\u011b jak jsem byl zvykl\u00fd z portugalsk\u00fdch m\u011bst. Na\u0161el jsem si hostel a vyrazil hledat, kde bych co sn\u011bdl. V jedn\u00e9 hospod\u011b hned u \u017eelezni\u010dn\u00edho p\u0159ejezdu jsem si objednal ku\u0159e s hranolkama, sal\u00e1tem a pivo. Ty vole, kam to nese? To p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt pro m\u011b. Je to pro m\u011b! Tak to m\u011b pos\u2026 Neuv\u011b\u0159\u00ed\u0161, ale na tal\u00ed\u0159i bylo naporcovan\u00e9 CEL\u00c9 ku\u0159e k tomu kotel hranolek a hromada sal\u00e1tu. Se\u017eral jsem to, cel\u00fd den jsem taky nic nejedl, krom toho jogurtu a kousku buchty r\u00e1no. To ale bylo p\u0159ed skoro 14 hodinami. Zalil jsem to pivem a pak je\u0161t\u011b dv\u011bma, dal si pan\u00e1ka grenadiny a odkoulel se do postele\u2026<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n

16\/12\/2019
DEN \u0160EST\u00dd \u2013 BEZD\u016eVODN\u00c1 RADOST<\/strong>
Venku zase pr\u0161\u00ed. Pomalu bal\u00edm v\u011bci do batohu a vyr\u00e1\u017e\u00edm. V kav\u00e1rn\u011b na rohu sed\u00ed p\u00e1r lid\u00ed a sn\u00eddaj\u00ed p\u0159ed odchodem do pr\u00e1ce. P\u0159ipojuji se k nim. Rann\u00ed espresso siln\u00e9 jak noha od stolu a \u010dern\u00e9, jak o\u010di havi\u0159a. Sladk\u00fd croissant a \u010derstv\u00e1 pomeran\u010dov\u00e1 \u0161\u0165\u00e1va. No \u0159ekni, nen\u00ed na tom sv\u011bt\u011b kr\u00e1sn\u011b? Jestli bych si m\u011bl vybrat jednu jedinou v\u011bc, po kter\u00e9 se mi bude po t\u00e9to cest\u011b st\u00fdskat, budou to \u010derstv\u00e9 pomeran\u010de. Ta jejich sv\u011b\u017e\u00ed v\u016fn\u011b a sladk\u00e1 chu\u0165. Jaj mami, chci tady z\u016fstat napo\u0159\u00e1d. Zasn\u00edm se\u2026 Byl jsem my\u0161lenkami pry\u017e, ani nev\u00edm jak dlouho. Po croissantu na tal\u00ed\u0159ku zbyly jen drobky. Je \u010das se op\u011bt vydat na cestu. A\u010d pr\u0161\u00ed, jde se mi celkem lehce. Sice se o m\u011b od v\u010derej\u0161ka pokou\u0161\u00ed n\u011bjak\u00e1 angina, klouby m\u011b n\u011bjak divn\u011b bol\u00ed, puch\u00fd\u0159e na noh\u00e1ch p\u00e1l\u00ed, ale je to v\u0161echno tak n\u011bjak fajn. C\u00edt\u00edm se, jako bych sem pat\u0159il. \u0160pan\u011blsky sice um\u00edm jen pozdravit a pod\u011bkovat, ale to v\u016fbec nevad\u00ed, jsem tady. Po n\u011bkolika hodin\u00e1ch se zastavuji v mali\u010dk\u00e9m baru, objedn\u00e1m si omeletu a pivo. Tu anginu poraz\u00edm, dva brufeny zap\u00edj\u00edm pivem a zazd\u00edv\u00e1m omeletou. Dneska budu neporaziteln\u00fd. V bot\u00e1ch m\u00e1m po\u0159\u00e1d potopu, to u\u017e tak n\u011bjak pat\u0159\u00ed ke koloritu moji pouti. Je to prost\u011b jedna z m\u00e1la \u017eivotn\u00edch jistot tady.
Capk\u00e1m si lou\u017eemi, bl\u00e1tem, po betonu a zase bl\u00e1tem a tak po\u0159\u00e1d dokola. Krajina se postupn\u011b prom\u011bnila z placky v \u201ehory\u201c. Kopce tady maj\u00ed sice jen p\u00e1r metr\u016f, ale i tak to d\u00e1v\u00e1 celkem zabrat. V\u00fdstupy jsou prudk\u00e9 a sestupy je\u0161t\u011b prud\u0161\u00ed, nohy m\u00e1m rozsekan\u00e9 na ka\u0161i a pekeln\u011b bol\u00ed. I p\u0159esto se sm\u011bju jako retard a zp\u00edv\u00e1m si Mrs. Robinson od Simon and  Garfunkel. N\u011bkolik kolemjdouc\u00edch na m\u011b nech\u00e1pav\u011b z\u00edr\u00e1, pravda, druh\u00fd Karel Gott ze m\u011b ur\u010dit\u011b nebude.
Redondelu jsem prob\u011bhl jako lasi\u010dka, a\u017e skoro na konci m\u011bsta\u2026 Ol\u00e1! Un cafe, por favor. P\u0159estalo pr\u0161et, trochu se ochladilo, kul\u00ed\u0161ek p\u0159i\u0161el vhod. Chv\u00edli jsem ho hledal v batohu a u\u017e u\u017e jsem po n\u011bm cht\u011bl vyhl\u00e1sit p\u00e1tr\u00e1n\u00ed a\u017e najednou\u2026 bambule! M\u00e1m t\u011b, prev\u00edte!
Posledn\u00ed kilometry jsem str\u00e1vil v l\u00e1ze\u0148sk\u00e9m tempu. Vzal jsem za kliku Albergue O Lar de Pepa. Star\u00fd p\u00e1n m\u011b uvedl do lo\u017enice a donesl m\u00edsu \u010derstv\u00fdch pomeran\u010d\u016f ze zahrady. Miluji to tady. Tak tu te\u010f sed\u00edm, cpu se pomeran\u010dem a zap\u00edj\u00edm ho t\u011b\u017ek\u00fdm \u010derven\u00fdm v\u00ednem. Venku u\u017e je zase tma. Do Santiaga zb\u00fdv\u00e1 asi 80 kilometr\u016f.<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n

17\/12\/2019
DEN SEDM\u00dd \u2013 HERE COMES THE SUN<\/strong>
Po t\u00fddnu de\u0161\u0165\u016f kone\u010dn\u011b vysvitlo slunce a obloha je kr\u00e1sn\u011b modr\u00e1 a bez mrak\u016f\u2026
V hostelu na konci dne\u0161n\u00edho dne jsem se potkal s Terkou a Jenny. Terka je z Prahy a Jenny n\u011bkde od Berl\u00edna. Spole\u010dn\u011b ve\u010de\u0159\u00edme a kec\u00e1me. Prob\u00edr\u00e1me na\u0161e z\u00e1\u017eitky z cesty. Sm\u011bjeme se. C\u00edt\u00edm se hezky, je fajn si po t\u00fddnu s n\u011bk\u00fdm pove\u010de\u0159et a u skleni\u010dky v\u00edna pokl\u00e1bosit.
Hezk\u00fd ve\u010der.<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n

18\/12\/2019
DEN OSM\u00dd \u2013 NIC NEN\u00cd NEMO\u017dN\u00c9<\/strong>
Po v\u010derej\u0161\u00ed p\u016flno\u010dn\u00ed koupeli v term\u00e1ln\u00edm pramenu jsem jako znovuzrozen\u00fd. V\u0161echny bol\u00edstky jsou ty tam a ne\u010dekan\u011b i hlava m\u011b popoh\u00e1n\u00ed z postele. Dnes dojdu do Santiaga, nev\u00edm sice jak, ale dojdu tam. Jenny, d\u011bkuji ti za ten v\u010derej\u0161\u00ed n\u00e1pad j\u00edt se koupat do term\u00e1lu. Byla to oslava \u010dir\u00e9ho bl\u00e1znovstv\u00ed. No jen si to p\u0159edstav, dva nahat\u00ed,  lehce picnut\u00ed bl\u00e1zni b\u011bhaj\u00ed p\u016flno\u010dn\u00edm centrem m\u011bsta a r\u00e1chaj\u00ed se v ka\u0161n\u011b s horkou vodou. Sm\u011bju se je\u0161t\u011b te\u010f. R\u00e1no je sychrav\u00e9 po no\u010dn\u00edm de\u0161ti, zved\u00e1 se v\u00edtr a od mo\u0159e sem \u017eene de\u0161t\u011bm nalit\u00e9 \u010dern\u00e9 mraky. Posledn\u00edch 45 kilometr\u016f bude o\u010distec, ale zvl\u00e1dnu to. Kdy\u017e si vybav\u00edm v\u0161echny ty malichernosti, kter\u00e9 jsem \u0159e\u0161il p\u0159ed odjezdem a myslel si, \u017ee mo\u017en\u00e1 nastal konec sv\u011bta, mus\u00edm se sm\u00e1t. Ve sv\u011btle posledn\u00edch n\u011bkolika dn\u00ed, to opravdu nic nen\u00ed. Teprve tady jsem posouval sv\u00e9 hranice. T\u011blo i mysl musely ven z komfortn\u00ed z\u00f3ny. Tis\u00edckr\u00e1t jsem si tady \u0159ekl: \u201cSeru na to! Nikam d\u00e1l u\u017e nejdu.\u201c A tis\u00edckr\u00e1t jsem si odpov\u011bd\u011bl: \u201eSrabe!\u201c
Kdy\u017e hlava chce, t\u011blo to dok\u00e1\u017ee, je to stroj. Kdy\u017e mu d\u00e1\u0161 naj\u00edst, nap\u00edt a trochu sp\u00e1nku, dok\u00e1\u017ee v\u011bci, o kter\u00fdch se mnoh\u00fdm ani nezd\u00e1. Nap\u0159. kdy\u017e jsem jel do Portugalska, nikdy p\u0159edt\u00edm jsem neu\u0161el v\u00edc jak dvacet kilometr\u016f. Tady jsem b\u011b\u017en\u011b chodil t\u0159icet a v\u00edc denn\u011b.
Kdyby mi tohle n\u011bkdo \u0159ekl p\u0159ed rokem nebo p\u0159ed m\u011bs\u00edcem, vysm\u00e1l bych se mu a poklepal si na \u010delo. Dnes v\u00edm, \u017ee kdy\u017e budu cht\u00edt, ujdu to nebo se o to pokus\u00edm. \u017divot je sakra kr\u00e1tk\u00fd na to, ho pro\u0161vihnout vym\u00fd\u0161len\u00edm toho, pro\u010d to a t\u00e1mto nejde. Prost\u011b zvedni zadek ze \u017eidle a ud\u011blej to! Sel\u017ee\u0161? Jasn\u011b, i to se stane, ale u\u017e bude\u0161 zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed o to pozn\u00e1n\u00ed, co nefunguje. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b to ud\u011bl\u00e1\u0161 jinak. Pozn\u00e1vej se, u\u010d se a nikdy nez\u016fst\u00e1vej st\u00e1t na m\u00edst\u011b. Pohyb je \u017eivot, st\u00e1t znamen\u00e1 um\u0159\u00edt.<\/p>\n\n\n\n

<\/div>\n\n\n\n